Setkání s andělem - 12. příběh: Madonna per Cavatore

Ve všech lomech okolo bylo ten den v září 2014 ticho. A byl pracovní den. Ve vesničce Colonnata, kam jezdíme za svým snem, který nazýváme „Jižní ateliér“ je jasné, že kolem dokola se těží bílý mramor. Je to vidět, ale je to také slyšet. S pravidelnou přesností se v šest ráno rozjedou lomové stroje. Náklaďáky šplhají po úzkých, velice strmých cestičkách na vrchní patra lomů. Velký hydraulický sbíjecí kladiva na pásových podvozcích se dopraví na místo a začnou rozbíjet nepotřebné prasklé bloky na štěrk, který je potřebný. A velký nakladače „rúspy“ kameny nabírají a sypou přes velká kovová síta, nebo do korby náklaďáku. Prostě práce je opravdu slyšet. Kdo má srdce pro kámen, nevadí mu to. Vstane, jde do lomu a tam začne dělat svůj vlastní kravál. Já sekám, řežu, lámu, mám na uších sluchátka a je mi krásně. Večer všechno utichne, lidé se umyjí od prachu, nalijí si první sklenici vína, povídají, jedí lardo, pomodori e salsicci a dívají se na hory bílého mramoru kolem sebe. Je jim dobře. Hory jsou vysoké, nebezpečné a krásné.

Ten den bylo ticho. Ptal jsem se v krámku Alberty proč. „Včera zemřel chlap v lomu, zavalil ho blok, dnes je ticho pro něj“. Lomy v Carraře jsou krásné, ale práce je velmi nebezpečná. Na mnoha místech jsou v krajině a v malých městečkách výklenky se sochou Madonny per Cavatore. Madona ochraňující lomaře. Mají ji ve velké úctě.

Druhý den jsem hledal v lomu správný kámen. Aby měl charakter okolních stěn lomů. Aby měl hrubé lomové plochy. Vysekal jsem na jeho hranu obrys vystupující ženy, která se přimlouvá za všechny, kteří jsou v lomech. Má představa Madonny per Cavatore. Do šikmých ploch jsem vysekal záhyby, které se vinou tak, jako silnice v zářezech skalních stěn. Dal jsem ji Alvisemu. Pochopil to. Byla pro něj zcela jiná, než které by na tohle téma čekal, ale právě proto ji pochopil.

Našel jsem v lomu ještě větší kámen a začal sekat sochu na stejné téma ve větším rozměru. Tu, kterou jsem potom z italského lomu přivezl domů. To je příběh Madony lomařů, která je nyní na výstavě v rajském dvoře Strahovského kláštera v Praze.

Další části příběhu:

 
<< blog