Mluvení o a mlčení o sochách

Probudil jsem se do prosincového rána, s krásně ošklivým počasím :-) . Venku sněží, zataženo, bláto a já mám v tomto roce všechno hotové. Krásný pocit. Pokud je kámen soch nedokončený, vychází slunce, a příběhy vzniku soch někde uprostřed, nebyl bych schopen se zašít do ateliéru a psát o tom, proč sochy sekám. Ale takhle. Tak jako se těším na chvíle kdy sekám do kamene, tak se nyní těším na chvíle, kdy mám odstup. Tak to má asi každý, jen u soch je to intenzivnější, protože celý cyklus je delší. Mnoho sochařů tvrdí, že je zbytečné o své práci mluvit, dílo prý musí mluvit samo. Mě připadá vyprávění o vzniku soch součást života s kamenem. Napsat text, dát dohromady fotky, je také práce a celkem složitá. Před čtrnácti dny byla vytištěna malá knížka o soše pod vodou. Je to vyprávění o soše a pokud ji někdo dostane do rukou, budu rád. Děkuji všem, kdo této knížce pomohli na svět.


 
<< blog